|
|
Novus ordo seclorum: A Historical Analysis of American Isolationism
Young, Caine ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Abstraktní Ústřední principy této práce se snaží vysvětlit, co je americká izolacionistická teorie a jak se poprvé objevila v zemi. Níže je napsána široká analýza toho, proč měla specifická značka americké izolace pozoruhodnou životnost v průběhu základních let raných a pozdějších fází americké epochy, a to i v drasticky se měnících geopolitických podmínkách. Současně se práce bude snažit položit otázku, proč a zda vůbec konkrétní a zásadní geopolitické události představovaly porušení základní teorie mezinárodních vztahů americké neintervence ze strany zahraničněpolitické elity. Tyto diskutované události slouží jako důležité příklady sjednocujících případových studií amerického zahraničněpolitického myšlení a politických a vojenských akcí obecněji. Mezi případy patří mexicko-americká válka; španělsko-americká válka; respektive druhá světová válka. Poté jsou diskutovány aktuální příklady případových studií, aby bylo možné posoudit důsledky vracejícího se izolacionistického napětí v americkém politickém životě. Po pečlivém zvážení akademické literatury a analýze zdrojů zahrnujících písemná veřejná vystoupení předních politiků, intelektuálů, obchodních vůdců a občanských myslitelů své doby, stejně jako surový výzkum numerických dat, kombinace základních principů kolem útočného realismu a Spojených Mimořádně...
|
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Isolationism in IR
Mgeladze, Shota ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Mičko, Branislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analýzu fenoménu izolacionismu testováním IR teorií. Výzkum zkoumá čtyři historické případy císařské Číny Ming a Qing, Japonsko Tokugawa, Velká Británie pod vedením Gladstone a Disraeli a nakonec chování USA během třicátých let. Studie rozlišuje mezi celkovým a omezeným izolacionismem a tvrdí, že je nemožné usilovat o úplný izolacionismus kvůli globalizaci, vzájemné závislosti, domácím omezením a dalším faktorům. Navíc vysvětlením tohoto jevu se zdá, že neoklasický realismus nejlépe uchopí celý obraz. Nakonec srovnáním případů chování amerického státu ve 30. letech a za prezidentství Donalda Trumpa tvrdí, že jeho politika by neměla být považována za izolacionistickou.
|
|
| |
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Spojené státy americké a Mnichovská dohoda
Lukeš, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové práci přináším analýzu Mnichovské dohody a československé krize z perspektivy Spojených států amerických. Mou snahou je vytvořit ucelený obraz bilaterálních vztahů Československa a Spojených států amerických před a po podpisu Mnichovské dohody. V diplomové práci se zabývám diplomatickými a ekonomickými vztahy Československa a Spojených států amerických v období mezi lety 1936-1938/1939. Úvodní část diplomové práce je věnována fenoménu izolacionismu a jeho vlivu na formování zahraniční politiky Spojených států amerických. Hlavním bodem analýzy je postoj americké veřejnosti k československé krizi a k Mnichovské dohodě samotné. Hlavní hypotézou mé práce je tvrzení, že Spojené státy hrály zásadní roli v československé krizi, která předcházela podpisu Mnichovské dohody. Hledám odpovědi na otázky: Jak se stavěla většinová společnost k československé krizi? Jaká byla reakce vlády Spojených států na československou krizi a následně na mnichovskou dohodu? Jaký zastával F. D Roosevelt názor vůči Československu v souvislosti s čs. krizí? Odpovědi na své otázky nalézám na základě zkoumání vydaných a nevydaných pramenů, odborné literatury a především na základě dobového tisku. Práce dokázala, že Spojené státy americké se účastnili událostí, které předcházeli podpisu Mnichovské dohody.
|
host ::
RSS.